Ráda bych touto cestou veřejně poděkovala Nadačnímu fondu Filantia, pí. Julii Růžičkové a všem ostatním členům stále se rozšiřující Svépomocné vztahové skupiny tohoto Nadačního fondu.

Nikdy bych si nepomyslela, že se setkám na pracovišti s cílenou a záměrnou šikanou, mobbingem a bossingem – opak byl ale pravdou. S těmito patologickými jevy jsem se potýkala na svém pracovišti dlouhých 5 let!

Když však všechny instituce, které by vás měly ochránit a pomoci vám selžou, neplní svoji funkci, strkají hlavu do písku, odpovědní lidé jsou v reakcích liknaví a vy jen slyšíte výmluvy nebo veliké nic, jste nuceni, pokud nechcete vzdát svůj boj za spravedlnost, svoji sebeúctu a pracovní čest, hledat řešení jinde.

Náhodou jsem v červenci roku 2021 shlédla v televizi krátký rozhovor p. Jiřího Deváta, který představoval Nadační fond Filantia a čím se zabývá. Přesně si pamatuji na ten den, bylo to 8. července a já jsem už pátým rokem prožívala pracovní peklo, vyčerpávající komunikaci s inspektoráty práce, policií ČR, školským ombudsmanem, a dalšími institucemi, a při tom jsem každý den čelila vytrvalé šikaně, které se vůči mě dopouštěli kolegyně pod souhlasným dohledem ředitelky.

Neváhala jsem a e-mailem jsem kontaktovala pí. Julii Růžičkovou, které jsem se svěřila se svým příběhem. https://www.filantia.cz/vseot.../rozhovory/rozhovorpanijana/ Začala jsem navštěvovat Svépomocnou vztahovou skupinu Filantia, se kterou jsem spjatá do dnešního dne a která se pro mě stala doslova útočištěm.

Tolik jsem se toho ve skupině naučila, poslouchala příběhy druhých lidí, poslouchala rady, a především jsem věděla, že nejsem na svůj problém sama a to mě posilovalo.

Členové Svépomocné skupiny o vás mají opravdový zájem, nejste jim lhostejní a tím, že si navzájem sdílíme své příběhy, si pomáháme – dovedeme nahlížet problém toho druhého z jiného úhlu pohledu. Je na každém z nás, co si ze získaných informací vezme k srdci, někdy se nám rady, komentáře a postřehy od druhých nemusí líbit, ale věřte mi, lidé, kteří se setkali se šikanou, vědomou, zákeřnou, cílenou, ví, o čem mluví. To, že s vámi nemluví teoretici, ale lidé s vlastním příběhem, více či méně akutním, se do vás dovedou vcítit, dovedou vás pochopit, a v něčem už ušli třeba větší kus cesty a předají vám rádi své zkušenosti.

Bez pomoci Filantie nevím, jestli by měl můj příběh dobrý konec. Byla jsem vyčerpaná psychicky a dlouhodobý stres se podepsal i na mém zdraví. Dva roky jsem pravidelně docházela na skupinu, každé dva týdny jsem se těšila na setkání s lidmi, kteří se mnou, to co jsem prožívala, sdíleli. Byli mi oporou, dodávali mi sílu, naději, cenné rady. Byla to sice dlouhá, bolavá a náročná cesta, ale vyplatilo se vydržet a nevzdat to.

Dnes mám novou práci, zastání jsem našla také u soudu, mohu zase hrdě a sebevědomě potkávat obyvatele našeho malého města, kteří se byť nevědomě stali součástí mého příběhu a vlastně byli také obětmi, protože poslouchali dlouhá léta pomluvy, nepravdy a zákeřné lži s cílem poškodit mě pracovně i osobně. To je další rozměr toho, co vám šikana na pracovišti může způsobit, žijete-li na menším městě, kde každý zná každého, kde se neschováte v anonymitě velkého města, kde byť i návštěva obchodu a procházky po venku je mučením, protože vy čelíte psychóze davu, který je vyhecovaný a poštvaný a zneužitý jako útočná zbraň proti vám.

Po celou dobu mi byl oporou můj manžel, a členy Svépomocné skupiny Filantia dnes vnímám jako svoji širší rodinu. Budu ráda pomáhat ostatním obětem šikany, předávat jiným své zkušenosti, radit jim, naslouchat jim a vracet to, co jsem od Svépomocné skupiny získala já sama - porozumění, pochopení, prostor vypovídat se beze studu.

Jana Dolinská, Bor