První kniha na trhu na téma šikany na pracovišti:

Bossing na jehlách

O Kobrách, kudlankách, parazitech a jiné havěti v práci

Spoluzakladatelé Nadačního fondu Filantia, Julie Růžičková a Jiří Devát, svou knižní prvotinou bojují proti mobbingu a bossingu, tedy šikaně na pracovišti. Příběh hrdinky Bizárky založený na autentických zážitcích účastníků Svépomocné skupiny Filantia s humorem a ironií přibližuje problematiku šikany na pracovišti a radí, jak se vypořádat se všemi Kobrami.

Foto: Tereza Křenová

Přestože ústředním tématem knihy je sugestivní popis tíživých gradujících projevů patologického jednání
v pracovním prostředí, dokázala autorka prostřednictvím své hrdinky, tiché bojovnice Bizárky, nahlédnout stísňující dějové pasáže s notnou dávkou ironie a humoru. Tragično, kterému nechybí existenciální rozměr
s prvky jisté nostalgie ztraceného času, vyčerpání a hořkosti, se střídá s polohami komickými. Dané situace jsou podtrženy specifickým literárním jazykem kombinujícím výstižná metaforická pojmenování s neologismy, slangem a korporátní mluvou. Analýza nezdravého jednání a toxického prostředí je tak zabarvena osvobozujícím rozměrem ironického nadhledu, který hlavní hrdinku zachraňuje od pádu do bezútěšné propasti zoufalství, bezmoci a letargie.

Psychopatické osoby jsou často nadané jistou mocí nad ostatními, přičemž se tato moc mnohdy zvrhává
v čistokrevnou zvůli. Při setkání s takovým člověkem je z hlediska individua nadmíru důležité zachránit si svoji důstojnost nebo alespoň to, co z ní zůstalo, a tyto kousky opět nějak poskládat. A o to jde hlavní hrdince především. Zůstat sama sebou v morálním marasmu firmy XY, zachovat si své etické hodnoty, přežít s čistým štítem, neškodit, být prospěšná a hlavně se nevzdat. Portfolio psychických mučicích nástrojů a strategií psychopatických bosserů je poměrně pestré. Jejich cílem je oběti paralyzovat, manipulovat jimi či je jinak proměnit k obrazu svému. Je obecně známo, že psychopatickým osobnostem nelze v tomto směru upřít jistou míru sofistikované vynalézavosti. „Příběhy, které nám s důvěrou lidé svěřují, jsou velmi citlivé a emotivní. Většina lidí se nedovede v krátkém čase a bez pomoci vypořádat s traumatem, které jim vzniklo v důsledku šikany na pracovišti, proto se obracejí na Filantii. Jsou mnozí, kteří svoje silné příběhy chtějí sdílet jako pomoc, návod a příklad praxe pro druhé, “ říká Julie Růžičková, autorka knihy a zakladatelka Svépomocných vztahových skupin Filantia.

Příběh Bizárky přitom není v reálném prostředí ojedinělý, někdy v životě se s určitou formou podobného chování setkalo 30 % zaměstnanců, z toho 12% v roli přímé oběti a 18 % jako svědek takového chování. Podle průzkumu, který si Filantia nechala zpracovat, je téměř polovina lidí v práci nespokojená, přičemž 10 % lidí necítí žádné uznání své práce a dalším 9 % zase vadí špatná atmosféra na pracovišti. Není ani nic překvapivého, že většina útoků, přes 70 %, míří na řadové zaměstnance – v managementu jsou podobné případy výrazně méně časté. O to cennější je ochota těch, kteří podobný nátlak zažili na vlastní kůži, podělit se o svoje zkušenosti a dát tak ostatním šanci vymanit se toxického prostředí.

Autorka ve svém debutu předestírá barvitou anatomii postupného morálního a profesního rozkladu firemní kultury. Diagnózou patologického jednání na pracovišti s přesahem do hlubších rovin filozofického rozjímání
o smyslu povolání a způsobech etického přežití v nezdravé pracovní divočině vyzývá k širší společenské reflexi. „Vedení často prostě nedochází, že násilí v pracovním kolektivu poškozuje celou firmu. Procesy jsou nastavené tak, že jednotlivce je možné obětovat ve prospěch celku. Ale funguje to obráceně – negativní jevy se multiplikují do celé pracovní skupiny nebo firmy. Negativní dopad na výkonnost má už jen pocit, že k šikaně dochází. Mnohdy takto pracovníci mohou hodnotit i nezvládnutou komunikaci ze strany nadřízeného. Dopad na pracovní morálku a výkon je ale stejný. Data z výzkumu nám říkají, že zhruba třetina případů je nějakým druhem jednorázového konfliktu s nadřízeným nebo kolegou. A zaměstnanci to mylně označí za šikanu a chovají se tak – tedy opět ztráta motivace, fluktuace a pro firmu rostoucí náklady. Je v bytostném zájmu firem lidem vysvětlit, co je a není šikana“, uvádí Jiří Devát, předseda správní rady Nadačního Fondu Filantia a autor prologu a epilogu. Naštěstí je možné konstatovat, že se nejen pro hrdinku Bizárku, ale i v reálném světě, objevují světla na koncích tunelů. Je čas otevřít oči a začít se bránit!  Více informací a možnostech pomoci najdete na www.filantia.cz.

Výtěžek knihy podpoří projekty Nadačního fondu Filantia a rozvoj projektu Svépomocné vztahové skupiny.

O Nadačním fondu Filantia

Hlavním záměrem Nadačního fondu Filantia je podpora rozvoje osobnosti jednotlivce i celé společnosti s cílem podnítit pozitivní změny v oblasti pracovněprávních vztahů v prostředí velkých firem, v akademické sféře, ve státním sektoru a podobně. Účelem je podpora rozvoje zdravé firemní kultury založené na atraktivní propozici firemních hodnot. Prostřednictvím projektů a zapojením odborníků z  různých profesních sfér Filantia usiluje
o vzdělání společnosti v oblasti témat psychického násilí v pracovněprávních i v osobních vztazích. Prostřednictvím širší osvětové činnosti dlouhodobě nabízí správné metody vhodné k prevenci a eliminaci těchto jevů a současně poskytuje odbornou i právní pomoc obětem. Záměrem nadačního fondu je účastnit se veřejně prospěšných projektů, organizovat sbírky, podporovat fundraisingové aktivity s vizí naplnit předsevzetí prostřednictvím popularizační činnosti, vzdělávacích programů, rozličných mediálních forem, psychologických konzultací či právní poradenské činnosti v kooperaci s ideově spřízněnými institucemi působícími ve sféře sociální, kulturní či v oblasti vzdělání. Předsedou správní rady je Ing. Jiří Devát.

Představení autorů

Julie Růžičková ( Bizárka) se věnuje práci v nadačním sektoru posledních 10 let. Před tím pracovala jako šéfredaktorka, tisková mluvčí a PR manažerka  na projektech zaměřených na vzdělávání. Svoji kariéru odstartovala v Microsoftu, kde pracovala na obchodních a marketingových pozicích 13 let. Je matkou tří synů, má ráda výzvy, zábavu, knížky, divadlo, módu, suché šampaňské, ironický humor, seriály na HBO, rychlou chůzi, zvířata, cestování, kafe s bezlaktózovým nebo sójovým mlékem, bystré ženy a muže, sushi a luštěninové polévky. A ještě tenisky.

Jiří Devát vedl český a slovenský Microsoft i Cisco Systems, byl v představenstvu Českých aerolinií a SITA. Díky tomu se stal uznávaným lídrem pro rozvoj obchodních strategií nadnárodních společností. Během své kariéry zastával vysoké manažerské pozice a současně podnikal. Z vlastní zkušenosti zná všechny aspekty fungování velkých firem i startupů. Byl oceněn jako Osobnost české ekonomiky či Manažer roku. Věnuje se také filantropii, má rád umění. Jeho oblíbenou kapelou jsou The Police, ale přitom jeho hudební archiv obsahuje na dva tisíce alb. Z jídel má nejraději valašskou zelňačku, ale sám vaří také francouzskou, marockou nebo japonskou kuchyni. Jeho pevné názory stojí na širokém poznání světa.

Ukázka:

Když zaparkovala v podzemní garáži a vyjely se Šarlotou výtahem, všimla si, že si Tim skládá věci do krabice. Kývla na Šarlotu, aby na ni nečekala, zaklepala a rovnou vešla. 

Tipovala mu kolem 45 let, stejně jako ostatní ředitelé měl vlastní kancelář a Bizárka o něm vlastně nic moc nevěděla. Byl schopný, měl rozhled, ale jeho osobní příběh neznala. Když teď viděl její zvědavý výraz, podíval se na ni a řekl: „Ta ať se modlí, aby ji nikdy nevyhodili! Nepřežila by nikde, kde se musí makat, to by chcípla hlady.“ Bizárka se jen zeptala: „Co se stalo?“

„Mám výpověď, v pondělí jdu na překážky.“
„Děláš si srandu?!“

„Ne! Nejdřív mi poslala vytýkací dopis, proti tomu jsem se ohradil. Bylo to celé

smyšlené, nic jsem neporušil. Napsal jsem stížnost. Ale nebylo to k ničemu, tak jdu.“

„Kobru nikdy nikdo nevyhodí,“ vyslovila Bizárka to, co věděli oba. Kobry jsou

výjimečně životaschopné, a ta „jejich“ byla evidentně schopná všeho. Zlá, pomstychtivá intrikánka. 

„Myslíš, že ví, že je blbá?“ zauvažovala Bizárka nahlas.

Tim přikývl: „Právě že to o sobě ví, a proto všechny schopný lidi likviduje. Nemá na

ně. A nemá na to řídit lidi, kteří jsou chytřejší než ona.“

„Time, nemůžeš se ještě nějak bránit?“
„Dali mi odstupný a překážky, dva měsíce sem nemusím páchnout a jsem za to rád.

Víš co? Mně se ulevilo. Ten tlak a věčná buzerace už mě vyčerpávaly.“

„Víš, jak se cítím já?“ nadhodila Bizárka. „Jako znásilněná, jako zneužitá. Jsem sama

na sebe naštvaná, že jsem to všechno dovolila.“

Všechny postavy a události v této knize jsou smyšlené. Jakákoli podobnost se skutečnými, žijícími či mrtvými osobami je čistě náhodná. Jakákoli podobnost se skutečnými osobami nebo organizacemi je čistě náhodná 
a autory nezamýšlená.

Kontakty

Nakladatelství Došel Karamel:

Instagram:

https://www.instagram.com/doselkaramel/?hl=cs

Nadační fond Filantia:

www.filantia.cz

info@filantia.cz

Kontakt pro média: Iva Polednová, iva.polednova@bisonrose.cz