Usilujeme o zdravé mezilidské vztahy na pracovišti

Průzkum - každý třetí zaměstnanec říká: Mám zkušenost s násilím na pracovišti

To jsou data z listopadu 2020. Výzkum provedl Nadační fond Filantia ve spolupráci s PPM Factum na reprezentativním vzorku 1000 respondentů.

„Cílem výzkumu bylo zmapovat aktuální situaci. Násilí na pracovišti je velký problém a vážná ekonomická situace ho jen prohlubuje,“ říká zakladatelka Nadace Filantia Julie Růžičková. „Oproti dostupným datům z minulosti je patrný nárůst.“

Nadační fond Filantia se zaměřuje na vztahy na pracovišti, bezpečné pracovní prostředí a prevenci patologických jevů. „Typickým projevem násilí je bossing nebo mobbbing. Obvykle se to shrne pod výraz šikana, ale je tam podstatný rozdíl“, vysvětluje Julie Růžičková. „Bossing je násilí ze strany nadřízeného, mobbing pak útok, kterého se dopouští zaměstnanec, nebo spíše zaměstnanci vůči svým kolegům. Typů projevu násilí v kolektivech je víc, ale bossing a mobbing jsou nejčastější. Časté bohužel je, že se tyto věci vůbec neřeší“, dodává Julie Růžičková, která Nadační fond Filantia založila po vlastních zkušenostech z velké korporace.

Problém násilí na pracovišti není jen etický problém, ale i ekonomický. Lidem, kteří se s patologickými jevy dostanou do styku, byť jen jako nezúčastnění svědci – prudce klesá produktivita. Pokud třetina zaměstnanců deklaruje, že mají tu zkušenost, je to i značný ekonomický problém a firmy by ho ve vlastním zájmu měli řešit“, navazuje Miroslav Škoda, člen správní rady Nadačního fondu Filantia. „Pro management a vlastníky firem jsou ve výzkumu dva důležité údaje. Obě se týkají identifikace a řešení patologických jevů, které ovlivňují efektivní fungování pracovního kolektivu.“

88 % případů šikany, respektive nějaké formy psychické násilí nikdo fakticky neřeší. To znamená, že zhruba půlku těchto případů (45 %) nikdo ani neoznámí a druhá polovina (43 %) jsou případy, kdy se oběť snaží věc řešit neformálně. „Jak přehlížení problému, tak neformální stížnost, ale v důsledku spíš posiluje pozici útočníka a situaci v pracovní skupině zhoršuje“, shrnuje odborné poznatky Miroslav Škoda. „Vedení často prostě nedochází, že násilí v pracovním kolektivu poškozuje celou firmu. Procesy jsou nastavené tak, že jednotlivce je možné obětovat ve prospěch celku. Ale funguje to obráceně – negativní jevy se multiplikují do celé pracovní skupiny nebo firmy. Negativní dopad na výkonnost má už jen pocit, že k šikaně dochází. Mnohdy takto pracovníci mohou hodnotit i nezvládnutou komunikaci ze strany nadřízeného. Dopad na pracovní morálku a výkon je ale stejný. Data výzkumu nám říkají, že zhruba třetina případů jsou nějakým druhem jednorázového konfliktu s nadřízeným nebo kolegou. A zaměstnanci to mylně označí za šikanu a chovají se tak – tedy opět ztráta motivace, fluktuace a pro firmu rostoucí náklady. Je v bytostném zájmu firem lidem vysvětlit, co je a není šikana“, dodává.

Další data z výzkumu:

48 % zaměstnanců není v práci spokojeno (19% finančního ohodnocení, 10% uznání svojí práce, 9% špatná atmosféra, 8% náplň práce).

Nejvíce zaměstnanci čelí útokům nadřízeného (bossing) 51% a kolegů (mobbing) 36 %.

Pachatelé: 53% muži, 47 % ženy. Oběti: 58 % ženy, 42 % ženy. V 64 % případů je útočníkem jednotlivec, ve 24 % skupina pracovníků. V 71 % případů je obětí řadový zaměstnanec, v 15 % střední a vyšší management, ve 3% majitel firmy nebo TOP management. Chování útočníka obhajuje: 23 % nadřízený, 19 % kolega útočníka, 13 % kolega oběti (27% případů nikdo). 

Výzkum byl zrealizován ve spolupráci se společností PPM Factum metodou CAPI v rámci šetření Omnibus. Celorepublikového průzkumu se zúčastnil reprezentativní výběr tisíce respondentů od 18 do 65 let, v proporčním rozdělení dle regionů, vzdělání, různých ekonomických oborů a pracovního zařazení. Průzkum zkoumal:

  • Spokojenost v zaměstnání
  • Zkušenost s mobbingem a bossingem
  • Způsob řešení a úroveň preventivních programů ve firmách