Usilujeme o zdravé mezilidské vztahy na pracovišti. Filantia znamená společenství s idylickými mezilidskými vztahy (jak vznikl název Filantia? slovo filantropie, které nejen charakterizuje naši činnost, ale v původním řeckém významu také vyjadřuje lásku k člověku. K filantropii se připojila bájná země Arkadia, prostá všech intrik)
Filantia slaví první výročí Uteklo to opravdu rychle. Jeden celý rok existuje Nadační fond Filantia. Nebylo dne, abychom nepracovali ve prospěch našeho cíle - pomoci: jednotlivcům, aby pracovali v prostředí zdravé vztahové kultury a mohli rozvíjet a naplňovat svůj potenciál a pomoci organizacím s nastavením zdravé vztahové kultury.  Co se událo za jeden rok, o to se rádi podělíme s Vámi. Máme bezvadnou správní radu, skvělého koordinátora Marcela Martina a vynikající expertní spolupracovníky a odborníky. Bez jejich energie, zájmu o věc, dobré vůle a nadšení bychom dnes třeba neslavili. Je to o vztazích a my vztahy budujeme. S jednotlivci, s organizacemi, s médii a s veřejností. Navázali jsme mnoho přátelství, mnoho pracovních spoluprací a velmi si toho vážíme.  Děkujeme paní radní Johnové za udělení osobní záštity projektu Svépomocné vztahové skupiny. Byl to první projekt, na který jsme se zaměřili jako první a chtěli ho vybudovat s cílem pomáhat obětem šikany na pracovišti. Vážíme si důvěry, kterou nám projevují členové Svépomocné vztahové skupiny Filantia a jsme rádi, že jim pomáháme nalézt opět důvěru v sebe sama a že jim dovedeme poskytovat radu, podporu, pochopení a prostor pro sdílení.  Děkujeme: mediální agentuře Bison&Rose za služby, které nám poskytuje pro bono v oblasti PR a medializace Mnoho světů v Jilemnici za uspořádání veřejného vystoupení  H21 za konzultace a tájem o téma vydavatelství Došel karamel za pomoc s vydáním knihy ČT, rádiu ZET a rádiu Bonton, Deníku, Retail Infu, Economii za pomoc se sdílením našich sdělení a mnoha dalším lidem i organizacím! Vážíme si všech firem, které se o zdravou vztahovou kulturu zajímají a které aktivně věnují pozornost tomu, aby vztahy na pracovišti byly dobré. Jak říká náš kolega Mirek Škoda, když nejsou vztahy na pracovišti dobré, řeší se vztahy a nikoli práce. Špatné vztahy vyčerpávají, jednotlivce, ale i celé týmy a organizace. Máme cíl, hodně energie, vždyť jsme mlaďounký a máme se na co těšit. Na zahájení činnosti vzdělávací akademie LiveTheDay a na rozvoj vzdělávacích aktivit, na rozvoj Svépomocných vztahových skupin, na kampaň #casotevritoci a především na to, že bude přibývat více pohody v životech nás všech. V práci trávíme mnoho času a neměly by nám vztahy v práci, šikana, vědomá či nevědomá, způsobovat jakékoliv formy psychických traumat. Trauma nám může poškodit i zdraví a za to žádná práce nestojí. Read more
Emoce se věkem neztrácejí - nestyďme se za ně

Nedávno mi můj nejmladší syn Alan vyprávěl s nadšením, že jejich učitel už na ně ve třídě neřve. 

 

Byl to učitel, který, ještě před lockdownem, na děti hodně křičel. Byl prý hysterický, a děti tak téměř do jednoho nesnášeli fyziku. Z té doby si vzpomínám i na další vyprávění syna, o tom, jak se jeho spolužák přihlásil aktivně k tabuli, ale odpovídal chybně a pan učitel ho vyřval před celou třídou.
"Já se určitě nikdy k tabuli nepřihlásím", uzavřel Alan svoje vyprávění.
"A nebudeš mít rád fyziku, pokud se ti nezmění učitel" reagovala jsem já a byla jsem naštvaná.

A hodně mě to mrzelo, kvůli Alanovi, kterého dřív fyzika bavila. A štvalo mě, že jeden člověk otráví tolik mladých lidí, jejich vztah ke škole, ke vzdělávání, a taky, že děti někdo uráží a jakým právem vlastně?  

 

Ale teď už učitel neřval. "Jak to? Co se stalo?", zeptala jsem se Alana. Odpověděl mi, že si hodně rodičů stěžovalo na chování pana učitele. Ten se nyní chová jinak, nekřičí, dětem vysvětluje látku trpělivě, je s ním prý legrace a dokonce je to podle dětí asi teď nejlepší učitel. 

 

A já se ptám: vidíte tu analogii, učitel a manažer (people manažer)?

 

Všichni víme, jak je role učitele klíčová a jakou má moc ovlivnit postoj dítěte nejen k předmětu, ale pomáhá mu utvářet si i hodnoty, protože dítě potřebuje vzory. Vždyť jsme to mnozí zažili, my, z generace Husákových dětí.

Vyprávěl mi jeden kamarád, dnes vysokoškolsky vzdělaný člověk: "Když jsem byl na základce, tak jsme měli 45 minut stresu, křiku, ponižování a nadávek při každé hodině ruštiny. Kovaná komunistka, psychicky labilní učitelka ruštiny, která často navštěvovala psychiatrickou léčebnu v Nové Pace, byla po roce 89 ze školy konečně odejita. Má sestra byla svědkem fyzického násilí z její strany na jednom žákovi. Ale to ji nezlomil vaz. Vaz jí zlomila až revoluce. Byla to doba, kdy si člověk myslel, že to je takto normální a že to bude napořád. Ty jizvy jaké to zanechalo! Já jsem patřil k těm žákům, kterým to šlo. Ti ostatní byli podle ní dacani, neměli pět p, neříkalo jim to pane, neměli filipa, lezlo to z nich jako z chlupaté deky apod."

 

Ale my jsme pořád jako ty děti, i když jsme už dospělí. Potřebujeme vzory, potřebujeme víc než jen motivaci ve formě známek, nebo dnes už výplaty. Potřebujeme uznání, potřebujeme opravovat, potřebujeme povzbuzovat. Potřebujeme být akceptováni. Potřebujeme rozumět zadání své práce. A nechceme být urážení a ponižovaní.

 

Pedagogové jsou na svoji roli připravovaní na vysoké škole,  přesto nejsou na toto zaměstnání mnozí z nich povolaní, nejsou lidsky, emocionálně ani osobnostně vybavení. 

Po několika letech studia předmětu, ale také psychologie, nauky o vyučování, rétoriky a přednesu, jsou stále na školách pedagogové hysteričtí, špatně řečnící, mnozí i zlomyslní a podlí vůči svým žákům. 

 

Manažeři se stávají manažery cíleně, někteří z úleku nebo z protekce. Je nemálo talentovaných manažerů, zkušených, s vysoce rozvinutou emoční inteligencí. A je také nemálo manažerů, kteří nejsou na práci s lidmi školení a nemají pro ni předpoklady. Máme 30 procent výskytu  bossingu podle průzkumu nadačního fondu Filantia a odborníci se shodují, že ve skutečnosti je výskyt šikany v práci o dalších deset procentních bodů vyšší. Bossing -  šikana nadřízeného vůči podřízenému se vyskytuje ve všech sférách.

 

Zaměstnanec, na kterého řve jeho nadřízený a jinak ho ponižuje, v tom zůstává často sám. A zažívá stejnou frustraci, zklamání, odpor a stavy strachu, jako to malé dítě ve škole. Je na tom možná hůř - stydí se. Je bezbranný, spěje k vyhoření, práci opustí s pocity křivdy a ponížení a nespravedlnosti. 

 

Rodiče žáků, na které řve jejich učitel, si mohou stěžovat. Dnes už ano. A lze dosáhnout změny. Jako v případě mého syna Alana, v chování pana učitele, jindy osoby učitele. Už si nemyslíme, naštěstí, že je to normální děti ponižovat, urážet, stresovat. Protože máme taky vzpomínky na báječné učitele, kvůli nimž jsme daný předmět milovali, hltali jsme každé slovo a zpětně víme, jak nás jeho osobnost v dobrém ovlivnila.

 

Příběhy, které slyšíme ve Svépomocné skupině Filantia a které nám lidé píšou, jsou ošklivé a smutné, a mají toto společné: neúcta k lidem, zneužívání moci, nízká emoční inteligence manažera a jeho neschopnost vést lidi, komunikovat, zadávat práci, dávat zpětnou vazbu.

 

Průměrná mzda je v české republice 35 tisíc CZK pro muže, 30 tisíc CZK pro ženy. Žen samoživitelek je 170 000. Není to jen výplata, která je hlavní motivací člověka k práci. Práce se dá dělat dobře anebo se dá „šulit“. Taky jsme „šulili“ písemky a uhrávali jakžtakž známky, protože jsme předmět nesnášeli.

 

Stejně jako si nemyslíme, že je normální urážet a ponižovat děti, neměli bychom si myslet, že je normální urážet a ponižovat dospělé. Naopak je normální se proti takovému chování ohradit. 

Read more Vybrala bych si dream job

Znáte tu otázku: Jakých pět věcí byste si vzali s sebou na opuštěný ostrov? A někdy je to ještě míň: třeba jenom tři věci. Vždycky mi tahle otázka přišla mírně pitomá. Neexistoval pro mě klíč k tomu, jak sestavit výběr předmětů, který by mi život na ostrově zachránil. S limitem na jejich počet to zkrátka nikdy nedávalo smysl. (A většinu podobných výzev, abych našla první tři slova ve změti písmen nebo abych rozpoznala symbol v něčem, co vypadá na první pohled jako neuvěřitelná patlanice, ponechávám stranou😊)

 

Nicméně mě nedávno zaujal kvíz podobného ražení: Jakou jednu pilulku byste si vzali, přičemž máte nárok pouze na jednu z následujícího výběru: peníze, vztahy, sex, večírek, najít lásku, radu, práce snů, obejmutí, odpovědi, cestování. Cože!?, pomyslela jsem si se smíchem, já jsem se nechala nachytat na kvíz? No, nechala.

Dream job, pomyslela jsem si v duchu, aniž bych dlouho přemýšlela. Jasná volba. Neváhala jsem se svým osobním výběrem ani minutu. A dokonce jsem začala nad danou bleskovou volbou dumat i v širším kontextu. Ty souvislosti možná nejsou na první pohled zcela zřejmé, ale pokud máme dream job (a většina z nás po něm touží), tak děláme takovou práci rádi, s vášní, s nasazením, doslova s láskou, a to i když jsou okolnosti mimo naši sféru vlivu, někdy systém zčásti nefunguje, jak má, anebo nefunguje úplně. Jsou takové dny blbec. My však víme, že se úspěch dostaví, protože naše energie a poctivá práce se zúročí. Dříve nebo později. A především: my jsme odolní i vůči horším časům, jsme odhodlaní to urvat, pracovat jak nejlépe umíme, dávat ze sebe to nejlepší. Cítíme veliké uspokojení, rozdáváme se na všechny strany a vrací se nám to. Utužujeme pozitivní vztahy, které jako by samy od sebe se rozvíjejí kolem nás. Soukromé partnerské vztahy, naši blízcí, přátelé, známí, kolegové. (Ale není to samo sebou; na světě nic není samozřejmé…) Věříme na dobrou energii, jdeme příkladem druhým. Jsme nadšeni, pořád spokojeni, prostě život je fajn a my pociťujeme, že každý den naší existence je naplněn tím správným smyslem. Plus: máme rodinu a staráme se o děti, vychováváme je (v rámci možností:-), ukazujeme jim cestu, resp. cesty, podporujeme je a motivujeme, seznamujeme je s tím, „jak to na světě chodí“ a „co je na světě dobré a špatné“. A zároveň se snažíme nezapomenout ve víru rodinných a pracovních radostí a starostí na nesmírně důležité věci: žít svůj vlastní život, realizovat se a rozvíjet svůj potenciál, vzdělávat se, tvořit. A proč je to tak důležité v čase, kdy máme hrozně málo času? Protože: „Pokud dlouhodobě ignorujeme své potřeby, někdo za to zaplatí: buď my samy, nebo ostatní.“ (Thomas dAnsembourg). Jednou by nás tento kostlivec ze skříně mohl dohnat a vytknout nám: Ty jsi zapomněl / zapomněla na sebe. A proto je nutné spět k syntéze našeho bytí a nezapomenout na vnitřní vyváženost komplexního systému, který se jmenuje: Můj život. Takže: když vše funguje, jak má, tak my máme radost, že věci, vykonávané činnosti a úkoly do sebe zapadají jako ozubená kolečka v soukolí, pociťujme vnitřní uspokojení z toho, jak se symbioticky doplňují jednotlivé části našich aktivit a my díky jejich uskutečňování rosteme.

 

Dream job představuje pro každého něco jiného. Pro někoho práci s tím nejvyšším možným výdělkem. Pro jiného možnost pracovat s určitými lidmi, pomáhat jiným. Pro dalšího volbu být celý den v přírodě, mimo dosah civilizace. Pro jiného kreativně realizovat své vize. Ale co představuje společný jmenovatel pro všechny: spokojenost, že našli jsme svůj dream job a že jej mohou vykonávat. Poznáte na první pohled člověka, když má svoji práci rád. A to ještě dříve, než o ní začne mluvit. A někdy ještě dříve, než vůbec promluví. Takový člověk je sebejistý, spokojený, plný energie, je zvláštně vnitřně klidný, protože „sedí“ na té správné židli. 

 

Vždycky jsem litovala lidi, kteří neměli svou práci rádi. Upřímně mi jich bylo líto, protože jejich otrávenost, nervozita, vnitřní nespokojenost, určitá zloba a napětí byly cítit a byly vidět. Takoví lidé chtějí být ve Vaší blízkosti. Chtějí načerpat aspoň kus Vaší energie. Představujete pro ně možná poslední šanci, aby vyléčili Vaším prostřednictvím svoji mizérii anebo alespoň trochu na chvíli eliminovali svůj neduh. Přežívají v práci, možná kvůli penězům, kvůli strachu, kvůli jistotě, kvůli moci, všechny důvody jsou legitimní. Protože však svoji energii již vyčerpali, sají ji z druhých.

 

Ale zpátky ke kvízu. Opravdu myslím, že když získáte svoji práci snů, kterou děláte rádi, dostaví se úspěch, a s ním i peníze, tolik peněz, kolik chcete. No a s tím jde ruku v ruce spokojený život, vysoká míra seberealizace, kdy na Vás jako na spokojeného, šťastného člověka reagují lidé, kteří si Vás zamilují a najdete lásku a půjdete s ní na večírek a postupně si budujete vztahy s lidmi v práci, .........., ano, jedna pilulka za druhou. Jedna poučka praví: „Dostaneš tolik, o kolik požádáš.“ A tato poučka neplatí pouze ve vztahu k penězům. Je to o Vašich prioritách a vnitřním nastavení.

 

Tak tenhle kvíz se mi opravdu líbil, protože má řešení. 

 

 
Read more Velký bratr tě sleduje?

Vrátil jsem se z dovolené a na stole mě čekala pracovní výtka. Důvodem byla má pár dní stará fotka z řecké pláže uveřejněná na Instagramu, pod kterou jsem napsal něco o – s prominutím – vyplaveném bubákovi, co bych ho nejraději poslal místo sebe zpět do toho našeho Kocourkova. Byla to nadsázka, firmu jsem ani nezmínil a především si myslím, že je protiprávní sledovat mou soukromou komunikaci.

Pročtěte si pečlivě svou pracovní smlouvu i případný firemní etický kodex. Možná už při četbě těchto dokumentů naleznete odpověď na váš pocit křivdy. Firma má právo se domnívat, že vy a lidé, kteří vás na sociálních sítích sledují, oním Kocourkovem myslí ji. A už vůbec se firmě nemusí líbit, že je vytvářeno jakékoli pojítko mezi ní a citlivým společenským tématem (navíc vyřčeným necitlivým jazykem). Nejste první a zcela jistě ne poslední.

Co vás zřejmě zneklidňuje ještě více, je fakt, že vás firma sleduje i ve vašem soukromí. Není nezvyklé, že si velké firmy nechávají na kandidáty do manažerských funkcí zpracovat podrobnou investigativní zprávu. Nelže nám se vzděláním či svou rodinnou situací? Opravdu jdou jeho peníze na charitu? Jde o profesionální detektivní činnost a sám jsem takový proces dvakrát absolvoval. A já do jisté míry souhlasím. Kdykoli si čtu životopis uchazeče, uvažuji jako u Shakespeara, kolik se toho ztratilo v překladu. Je daný kandidát lepším adeptem na manažera nebo romanopisce? Současné technologie zmírňují toto dilema – v digitálním prostoru je váš život tak odhalený... Pokud si vás takto proklepnou předem, můžete se divit, že vás pak sledují i během trvání vašeho kontraktu?

Přesto při výběru zaměstnanců nesouhlasím s rešerší sociálních sítí. To, že někdo před přáteli vystupuje jako šašek, tvrďák či donchuan, může být jen hereckou rolí, kterou hraje v uzavřené skupině se svými vlastními komunikačními pravidly. Personalisté, resp. hiring manager by měl být schopen rozpoznat osobnost uchazeče z přímého kontaktu, jinak je to jako s křivými okurkami v Evropské unii. Technologie by neměly sloužit ke kompenzaci nedostatku lidské empatie a inteligence.

Během posledních dvaceti let se toho tolik změnilo v mezilidské komunikaci! Od literárních dopisů jsme přešli na rychlé emaily, od emailů k telegrafickým messengerům, pak ke „zdi“ a hashtagům, k live videím… Abstrahujme od konkrétních technologií, přesto je zřejmé, že existují nástroje, kdy můžete poslat fór konkrétní osobě, sdělit svůj názor definované skupině lidí anebo své přesvědčení pověsit jako trenky na Hrad. Pak se tedy však o nich a tak i o vašem přesvědčení dozví každý. Je třeba zvážit způsob a počítat s následky.

Časy se nenávratně změnily, dnes už nemůžete jen tak o víkendu vyrazit na pánskou jízdu či poslat „bubáka“ místo sebe do práce… Svět je propojen, stále online. A přecitlivělý. V počátcích internetu se dalo tiše – byť ne snadno – urovnat, když se můj zaměstnanec proboural hasicím přístrojem do hotelového pokoje jisté ženy. Dnes by mu přišla výpověď ještě v průběhu hasičského útoku mailem. Každá firma si svou čest na veřejnosti chrání, i kdyby měly lítat třísky. (Nejen ty z těch dveří.)

Pořád vás štve, že po vás jdou? A jak to vlastně máte s vaší integritou? Buď jsou vaše životní hodnoty v souladu s filozofií firmy, nebo přijměte políček za vaši přetvářku.

Read more
Osobnosti LiveTheDay akademie Jiří Devát je garantem vzdělávací akademie a každý kurz, školení a přednáška vzniká pod jeho dohledem. LiveTheDay akademie klade důraz na to, aby obsah vzdělávacích, výukových a informačních materiálů byl autentický, podložený znalostí skutečných potřeb a s prokázanou orientací se v problematice. Není cílem akademie nabízet jen teorii, ale praktické rady a postupy, včetně pomoci v osobním rozvoji. Víme co mluvíme, ke komu mluvíme, proč o tom mluvíme. Naplňujeme poslání Filantie - chceme pomoci jednotlivcům i organizacím, aby pracovali v prostředí zdravé vztahové kultury a mohli rozvíjet a naplňovat svůj potenciál.  Tým LiveTheDay akademie Zisk generovaný prodejem služeb LiveTHeDay akademie je určený na podporu rozvoje činnosti Nadačního fondu Filantia a na rozvoj projektu Svépomocná vztahová skupina.  Jiří Devát Jiří Devát řídil nadnárodní společnosti a v současnosti se věnuje podpoře rozvoje firemní a vztahové kultury. Je spoluzakladatelem Filantie.   Přednášku Jiřího si můžete objednat zde.  Annabelle Diamantino Má zkušenosti s budováním týmů, s řešením konfliktních situací na pracovišti, s náborovými procesy. Annabelle moderuje a vede workshopy, které jsou zaměřené na: 1) Manipulaci - Odhal svého manipulátora. Objednat zde 2) Asertivitu - Nauč se říkat NE. Objednat zde 3) Narcistní osobnosti - Narcis má rád jenom sebe. Objednat zde Tyto unikátní workshopy jsou postavené na interakci s účastníky, na modelovaných situacích a jsou vedeny v tandemu Annabelle a Julie. Julie Růžičková Je spoluzakladatelkou Filantie, studovala vyučování dospělých, založila Svépomocné vztahové skupiny Filantia, které moderuje.  Miroslav Škoda Mirek má mnohaletou praxi z mediální sféry a s řízením týmů.  Ivana Křenová Ivana je zkušená dramaturgyně, režisérka, dokumentaristka, s letitou praxí ve výuce.  Read more
Svépomocná vztahová skupina - přihláška Skupina se stala pro mě pilířem, o který se lze opřít. Nacházím zde velké porozumění, oporu a také pocit bezpečí. Jsem vděčná za to, že taková skupina existuje a že jsem zde potkala takové lidi, kteří mají nejen obdobnou zkušenost, ale také vědomosti a znalosti, jejichž sdílení je pro mne velkou pomocí. Přeji všem, kteří si prochází nebo prošli bossingem, mobbingem nebo šikanou v zaměstnání, aby měli takové štěstí jako já a měli možnost se svěřit a sdílet své trápení zde, ve Filantii.  Lenka   Jde o unikátní projekt, který jsme budovali dlouho. A ověřili jsme si, že Svépomocná skupina má svůj význam pro mnoho lidí. Že umí pomáhat a poskytovat podporu. Je to citlivé téma, pokud Vás někdo v práci šikanuje, bossuje, mobbuje, zkrátka činí Vám příkoří.   Stud, neznalost našich práv, nátlak na pracovišti, psychické vyčerpání, ponižování, kterému čelíme, to všechno nás omezuje a brání tomu, abychom se dokázali ohradit. Možnost mít se s kým poradit, svěřit se, slyšet názory druhých, kteří nejsou zatíženi emocemi a mohou nám pomoci vidět situaci z jiných úhlů pohledů, to je velmi důležité.    Pokud právě prožíváte na pracovišti těžké období, hledáte radu, zapojte se do Svépomocné skupiny Filantia. Tuto unikátní službu poskytuje Filantia zdarma. Nejprve se seznamte s Etickým kodexem skupiny. Vyplňte přihlašovací formulář zde.  S dalšími instrukcemi Vás budeme kontaktovat. Skupina se schází každé dva týdny, v časové dotaci 2 hodiny. Skupiny probíhají v současnosti online. Maximální počet účastníků je 10 osob.  Pamatujte, nejste v tom sami.  Read more
Nejsou všichni vedoucí vybaveni znalostmi a dovednostmi k řešení problémů, které mohou nastat v jejich týmech Annabelle strávila většinu svého profesního života prací v online technologickém odvětví. Po ukončení studia informatiky na univerzitě v Torontu pracovala 12 let jako regionální IT manažerka v Havas Prague. V roce 2010 založila dva technologické startupy, jeden se zaměřením na náborová řešení. Po prodeji obou podniků řídila filantropický projekt překladu knihy o ekonomii do 9 jazyků, která byla zdarma distribuována v zemích bývalého Sovětského svazu. Její zkušenosti s budováním a péčí o silné týmy ji vedly k tomu, aby se ujala projektů jako zprostředkovatelka zaměstnanců, kde její rolí bylo poskytovat mediační služby a spolupracovat se stranami sporu na dosažení vzájemně uspokojivého řešení. V současnosti se Annabelle podílí na rozvoji vzdělávací akademie LiveTheDay a dlouhodobé strategie Filantie. Annabelle žije v České republice třicet let a mluví krásnou češtinou. Je osobností, která přináší do Filantie mezinárodní přesah pro komunikaci našeho tématu, kterým je vztahová kultura.    Annabelle, co tě přimělo stát se spolupracovníkem Filantie? Na začátku své kariéry jsem pracovala jako regionální IT manažer pro agenturu Havas Praha, kde jsem sledovala, slyšela a vnímala mnoho různých vztahových interakcí mezi svými kolegy. Jako pozorovatel jsem sledovala, jaký dopad měly jejich problémové vztahy na pracovišti i na jejich osobní životy. Kolegové se mi často svěřovali. Vnímala jsem, jak špatné vztahy na pracovišti ovlivňovaly celkovou atmosféru ve firmě, jak dokázaly demotivovat lidi při práci. Později, kdy jsem řídila vlastní startupy a mohla jsem sama přímo ovlivnit nastavení firemní a vztahové kultury, se mi potvrdilo, jaký vliv mají dobré vztahy na pracovišti na to, aby lidé pracovali rádi, cítili se v práci dobře a byli spokojení.  Vztahové kultuře jsem se věnovala v rámci své další kariéry dlouhodobě a moci pomáhat Filantii s naplněním její vize je pro mě splněným snem.  Filantie již dokázala, že je její činnost potřebná a pomohla již mnoha lidem, kteří čelili šikaně na pracovišti a stejně důležité je i pomáhat organizacím s rozvojem jejich vztahové kultury. Annabelle, what has motivated you to join the Filantia team? During my earlier professional years when I worked as Regional IT Manager for Havas Prague, I observed many different kinds of interactions between my colleagues and the impact it had on them both professionally and personally. Oftentimes colleagues would come to me and talk about the challenges they were facing with a person or persons within the agency. I saw first-hand what a huge struggle this was for them, how it affected their overall mood and ability to enjoy their work. With my own startups I was able to have a strong influence on the company culture and saw how both my colleagues and the business flourished in an environment of positive relationships and respectful cooperation. Filantia’s work has already had a huge positive impact on the lives of many individuals who have been the victims of workplace bullying. To be able to contribute to a project which is focused on improving the quality of people’s lives is for me a dream come true.   Ve Filantii rozvíjíš projekt Vzdělávací akademie LiveTheDay. Jaká je tvoje vize? Co bude hlavním rysem akademie? Na pracovišti je „šikana“ stále tabu. Obvykle jen ve velmi extrémních případech šikany, bossování nebo mobbingu může mít někdo odvahu takové chování oznámit, avšak často se oznamovatel stane nežádoucím a problém se obrátí proti němu. Vize LiveTHEday Academy je vytvořit povědomí a porozumění o šikaně na pracovišti a o důležitosti kultury vztahů v pracovním prostředí. Dnes není většina šikany, která mezi kolegy probíhá, nikdy odhalena. Díky tomu může pokračovat bez omezení a to do podoby někdy velmi brutální. Pokud ale je dostatek lidí v organizaci schopno identifikovat šikanu, pokud je nastavený systém, který jim pomůže situaci řešit, a lidé se tak nebojí šikanu oznámit, počet incidentů a závažnost těchto incidentů se výrazně sníží. To je konečný cíl LiveTHEDay Academy. In Filantia you will develop the educational project LiveTheDay. What is your vision? What will be the main characteristic of the academy? In the workplace, ‘bullying’ is still a taboo word. It is typically only in very extreme cases of bullying, bossing, or mobbing that someone might have the courage to speak up, and even then, that person is taking a risk as things may well end up working against them, leaving them in an even worse situation. The vision of LiveTheDay Academy is to create awareness and understanding of bullying within the workplace, and the importance of relationship culture has on the work environment. Today, most of the bullying that goes on between colleagues is never exposed. This enables it to go on unchecked. When enough people within an organization are able to identify bullying, are given some tools to help them address it, and are not afraid to speak up, then the number of incidents and the severity of those incidents is going to significantly reduce. That is the ultimate goal for LiveTheDay Academy.   Na jaké cílové skupiny se bude LiveTheDay zaměřovat, koho chceš oslovit a v čem bude nabídka služeb výjimečná? Každý pracovník, od nejstaršího po nejmladšího, od nejméně zkušeného až po nejzkušenějsího, může být iniciátorem, obětí nebo pozorovatelem šikany, bossingu a mobbingu na pracovišti, proto LiveTheDay Academy chce oslovit každého, kdo pracuje v jakémkoli typu organizace. Nabídneme pestrý počet workshopů, aby si každý mohl najít alespoň jeden, ne -li více workshopů, které jsou pro něho relevantní. Naše workshopy nebudou pořádat odborníci v konkrétních oblastech, ale lidé jako já, kteří díky svým rozsáhlým profesionálním a osobním zkušenostem hluboce ocenili význam kultury vztahů v rámci organizace. Během našich workshopů můžete očekávat, že se zapojíte do intenzivní diskuse, budete sledovat a diskutovat o příslušných videích, účastnit se hraní rolí a mnoha dalších interaktivních aktivit. Naším cílem je, abyste se na konci workshopu účastníci cítili sebevědomější, povzbuzeni a odhodlaní. Which target groups will LiveTHEday target, who do you want to address, and in which way will the offered services be unique. Everyone from most senior to most junior can be an initiator, victim, or observer of bullying, bossing, and mobbing in the workplace, so LiveTheDay Academy is for anyone that works in any type of organization. We will offer a varied number of workshops so that everyone will be able to find at least one, if not more, workshops that are relevant to them. Our workshops will not be run by experts in specific fields, but by people like myself who through their own extensive professional and personal experiences have developed a deep appreciation for the significance of the relationship culture within an organization. During our workshops, you can expect to engage in intensive discussion, watch and discuss relevant videos, participate in role-playing, and many more interactive activities. Our aim is that by the end of a workshop you will feel invigorated, uplifted, and empowered!   Ty sama máš bohaté zkušenosti s interním auditem ve firmách, analýzou vztahové Předpokládám, že právě ty využiješ i při rozvoji jak LiveTheDay, tak dalších projektů Filantie. Ano, určitě. Moje zkušenost s prací se společnostmi, které čelily problémům se vztahy, mi dala hluboké porozumění potřebám lidí, kteří se stali oběťmi šikany. Viděla jsem, do jaké míry je to může ovlivnit, jak to může doslova zničit jejich vášeň pro jejich práci, způsobit problémy v jejich osobním životě a vytvořit obecnou apatii k životu. Díky svým zkušenostem vím, jak důležitá je role lídrů při vytváření kultury v organizaci a že ne všichni vedoucí jsou vybaveni znalostmi a dovednostmi k řešení problémů, které mohou v jejich týmech nastat. Všechny tyto zkušenosti budou určitě začleněny zúročím v práci pro Filantii. You are experienced with providing internal audits and analyses of company culture. I suppose you will use these experiences not only while developing LiveTHEday, but also other Filantia projects. Yes definitely. My experience working with companies that were facing relationship challenges has given me a deep understanding of the needs of people who are victims of bullying. I have seen the degree to which this can affect them, how it can literally destroy their passion for their work, cause issues in their personal lives and create a general apathy for life. I’ve also seen how important the role of leaders is in establishing the culture within an organization, and that not all leaders are equipped with the knowledge and skills to resolve issues that may arise within their teams. All these experiences will definitely be incorporated into any work that I do with Filantia.   Sama jsi založila startup zaměřený na náborová řešení, co přesně bylo obsahem? You founded your own startup focused on hiring solutions. What exactly was the focus? We built an online recruitment application that enables the management and tracking of candidates during the recruitment process. Of course there are already plenty of such applications available on the market, but having had the experience of being both a recruiter and a candidate several times over the years, it became clear that there are significant challenges for both sides. As a recruiter, you can be overwhelmed with administrative work - tracking incoming applications, communicating with candidates (both rejected and qualified), communicating with hiring managers, setting up and attending interviews, etc. In the end, the recruiter has hardly any time left to really spend time with the candidates and get to know them, which makes it almost impossible for them to select the very best. As a candidate, you can often end up having a bad experience during the recruitment process. You may never get a response to your application, or feedback after submitting a test task or an interview. This is certainly not an optimal first experience with a company you might invest the next several years of your professional life into. So as we built our online recruitment application we focused intensely on reducing administrative overhead for recruiters, and enabling seamless communication between the recruitment team and the candidates, and also internally amongst the colleagues involved in the recruitment process. Our ambition was to see better hires being made which would profit both the organization and the candidate.   Hodně jsi tedy poznala HR pracovníky, s mnohými jsi jednala, znáš standardní náborový proces, jeho slabá místa. Jak hodnotíš současný stav náborového procesu ve firmách? Nedovolím si provádět nějaké obecné hodnocení procesu náboru v rámci společností. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují způsob náboru a jeho kvalitu. Ti, kteří řídí náborový proces, často ani nejsou schopni implementovat „ideální“ náborový proces z důvodu omezeného rozpočtu, nebo kvůli tlaku na obsazení pozic v krátkém časovém období. Podle mého názoru příliš mnoho společností stále podceňuje důležitost HR. Vlastně věřím, že HR by mělo mít nejdůležitější statut v jakékoli organizaci. Proč? Společnost může vyrábět věci, prodávat/kupovat položky nebo služby, obchodovat s jinými společnostmi atd., pouze tehdy, pokud má zaměstnance. Bez zaměstnanců zůstane jen prázdná skořápka, která nemůže dosáhnout absolutně ničeho. Zaměstnanci tvoří společnost. A právě HR je odpovědný za nábor a udržení zaměstnanců. A cílem společnosti, každé společnosti, je mít dobré zaměstnance. A udržet si ty nejlepší znamená, vytvořit podmínkyky pro to, aby pracovali rádi. You’ve had the opportunity to get to know a lot of HR people, you’ve spent time working with them - what do you think are the weak points of the hiring process? How would you assess the current state of the hiring process within companies? I don’t think I can make any general evaluation of the hiring process within companies. There are so many factors that affect how hiring is handled within companies. Often times those managing the hiring process are not even in a position to implement the ‘ideal’ hiring process because of limitations in budget, their own time resources, or pressure to fill the positions in a short timespan. What I can say, however, is that in my opinion too many companies still underestimate the importance of HR. I actually believe HR to be the most important function within any organization. Why? A company only can only produce things, sell/buy items or services, do business with other companies etc when it has employees. Remove the employees and you are left with just an empty shell that can achieve absolutely nothing. So the employees are the company. And HR is responsible for the recruitment and retainment of the employees. Říká se, že problém vztahové kultury se pozná podle vysoké fluktuace zaměstnanců, souhlasíš s tím? Pokud organizace nabízí práci na základě projektu, který je časově omezený, pak se očekává vysoká fluktuace a není indikátorem nezdravého pracovního prostředí. Pokud však v organizaci, která nabízí převážně stálá místa, dochází k velkým výkyvům, pak by to rozhodně mohl být varovný signál. Je to celkem logické. Pokud si představíte, že děláte práci, kterou milujete, a pracujete v prostředí, kde se cítíte dobře, vaše práce je oceňována a je s vámi zacházeno s respektem, kde se nebojíte jít ráno do práce, tak proč byste z takového zaměstnání odcházeli. Jistěže i na pracovištích se zdravou kulturu vztahů existují důvody ke změně zaměstnání, například omezený potenciál dalšího rozvoje, váš vlastní zájem změnit to, co děláte atd., Ale tyto situace by způsobily pouze normální fluktuaci. Takže ano, vysoká fluktuace by rozhodně mohla být varovným signálem. It´s commonly said that the fluctuation of employees is a sign of an un-healthy / toxic culture in the workplace, do you agree? If an organization offers project-based work, then high fluctuation is expected and is not an indicator of an unhealthy work environment. If however there is high fluctuation within an organization that offers mostly permanent positions, then this could definitely be a warning signal. It is quite logical. If you imagine that you are doing a job you love and are working in an environment where you feel good, where you are appreciated and treated with respect, where you do not dread going to work in the morning, then why would you quit. Now, even in such environments, there are reasons to change your job, such as the limited potential to develop yourself further, your own interest in changing what you are doing, and so on, but these kinds of situations would only cause normal fluctuation. So yes, high fluctuation could definitely be a red flag. Než nastoupím do firmy, na co si mám dát pozor? Jak poznám, že je ve firmě zdravá firemní kultura a nejsou tam patologické vztahy? Mohu se spolehnout jen webovou prezentaci firmy, která je pochopitelně vždy líbivá a dokonalá? Ráda bych nabídla přesný návod, mohu jen sdělit radu na základě vlastních zkušeností. Doporučuji, vnímat interakci, kterou máte s lidmi ze společnosti. Než vám bude nabídnuta práce, pravděpodobně se setkáte s někým z HR, se svým budoucím šéfem a případně s některými kolegy, se kterými můžete nakonec pracovat. Věnujte velkou pozornost tomu, jak s vámi tito lidé komunikují. Sledujte, jak se cítíte v jejich společnosti - byl někdo, v jehož společnosti jste se cítili nejistí, v nepohodě? Jakáje atmosféra ve firmě, jak spolu lidé komunikují, jak na vás působí atmosféra celé společnosti? Toto jsou nejsilnější ukazatele kultury vztahů v rámci společnosti. Nespoléhejte se příliš na to, co vám říkají o tom, jak je společnost skvělá, ale zaměřte se spíše na to, jak se cítíte, když jste v prostoru firmy, když sledujete její zaměstnance, jak s vámi lidé komunikují. Poslouchejte své nitro a důvěřujte mu. Before I join a company, what should I look out for? How do I recognize that the company has a healthy company culture, that it doesn’t have a toxic environment? Can I fully rely on how the company presents itself online, which is understandably always attractive and perfect? Though it would be great, I certainly cannot offer a step-by-step guide for this. However, what I can advise is to pay close attention during the recruitment process to the interaction you have with people from the company. Before you are offered a job, you will have most likely met with someone from HR, your future boss, and possibly some colleagues you may end up working with. Pay close attention to how all these people interact with you. Observe how you feel - was there anyone in whose company you felt unsure, not at ease, perhaps a little judged. These are the strongest indicators of the relationship culture within the company. Do not focus too much on what you are being told about how great the company is, but focus rather on how you are being made to feel. Listen to your gut and trust it.       Read more