Usilujeme o zdravé mezilidské vztahy na pracovišti. Filantia znamená společenství s idylickými mezilidskými vztahy (jak vznikl název Filantia? slovo filantropie, které nejen charakterizuje naši činnost, ale v původním řeckém významu také vyjadřuje lásku k člověku. K filantropii se připojila bájná země Arkadia, prostá všech intrik)

Otázky a odpovědi k projektu Svépomocná vztahová skupina

Unikátní projekt, který staví na principu svépomoci - Lidé pomáhají lidem

Co je Svépomocná vztahová skupina?

Je to platforma pro setkávání lidí, kteří jsou nějakým způsobem dotčeni šikanou v zaměstnání. A jejich zájem o toto téma může mít různé důvody: buď se stali obětí šikany nebo byli v roli svědka takovéhoto chování. Cílem je nabízet těmto lidem prostor, kde se mohou svěřit, poradit se, získat jiný pohled na svoji situaci. Jelikož se skupin účastní také expertní dobrovolníci, osobnosti z oblasti psychologie, managementu, mediačních a právních služeb, získávají účastníci skupiny i vysoce odborné rady, které jsou pro ně obzvlášť přínosné, pokud je jejich případ aktuální a oni hledají pro sebe vhodné řešení dalšího postupu.

Co iniciovalo vznik Svépomocné skupiny?

Vlastní zkušenost se šikanou zakladatelů Nadačního fondu Filantia a vědomí, že právě platforma tohoto druhu zkrátka neexistuje. Jedním z cílů Filantie je pomáhat obětem šikany a to nikoliv jen v teoretické rovině, ale především v té praktické. Šikana na pracovišti je velmi těžké a závažné téma a zcela zásadní je nejprve správně určit, zda se o šikanu skutečně v daném případě jedná. V tom vám často nepomůže ani psycholog či psychoterapeut, není-li odborníkem právě na toto téma.

Skupina nabízí analýzu a rozbor toho, zda se u konkrétního člověka jedná o případ šikany na pracovišti?

Ano, nebo dotyčnému člověku pomůže skupina vyjasnit si, o jakou formu šikany se jedná a jakou roli v tom hraje on sám. Ne vždycky se jedná o šikanu, může se jednat o jednorázový konflikt. Člověk, který řeší aktuální trauma z pracovního prostředí, stojí na začátku před otázkou zásadního významu: na koho se v daný naléhavý moment může obrátit o pomoc a o radu. Situace je většinou velmi zatížena emocemi, a proto je důležité v první řadě moci nahlédnout na problém objektivně a s odstupu, čehož však přímí účastníci sporu nejsou většinou schopní. Další zátěží je pro člověka, který čelí nebo se domnívá, že čelí šikaně, stud. Stud mluvit o tom, co prožívá a obava, že se mu přátelé nebo rodinní příslušníci vysmějí, že budou věc bagatelizovat. V momentě, kdy člověk je pod dlouhodobým stresem z pracovního prostředí, může mu nevhodná poznámka, neadekvátní zlehčování jeho problému nebo výsměch ještě více ublížit či ještě více prohloubit jeho nejistotu či nedostatek sebedůvěry. Jen velmi málo organizací (státních podniků, korporátních firem či akademických institucí) má kompetentního pracovníka, který by agendu pracovní vztahové kultury řešil a kterému by se mohl bez obav zaměstnanec svěřit. Ten je tedy se svým problémem osamocený. V rámci Svépomocné vztahové skupiny Filantia je takový člověk „mezi svými“.

Foto: Archiv Filantia

Jaký je přínos Svépomocné skupiny pro jedince?

Bez obav může sdílet svoji zkušenosti, díky vzájemné podpoře a radám ji může nahlédnout z jiných úhlů pohledu a pokusit se danou svízelnou situaci dle svého vlastního uvážení co nejlépe řešit. Stud je dán zákonem mechanismu: já jsem vinnen či vinna, jiným se to neděje, mohu si za to já, jsem potížistka či potížista. Ale věci se mají často jinak. Bosseři jsou v daných chvílích dobře připraveni na vybraného jedince, aby v něm vyvolali pocity sebeobviňování, strachu, studu, snižování sebedůvěry ve vlastní schopnosti. Různým způsobem tak vytvářejí pavučinu z těchto nitek, která má za cíl paralyzování vybrané oběti, sociální vyčlenění, izolaci i z hlediska profesního (daný pracovník nedostává náležité informace, není zván na pracovní schůzky, přičemž mu je posléze vyčítána absence). Takže postupné sofistikované „nakládání“ dalších a dalších neodůvodněných výhrad ze strany zaměstnavatele sleduje záměr odchodu daného pracovníka, který mohl být oddán svému zaměstnání a mohl být na sto procent a více pečlivý. Ale o to tady nejde: zaměstnavatel se rozhodl, že chce ukončit spolupráci s daným jedincem. K naplnění jeho záměru v mnoha případech ani porušování Zákoníku práce nepředstavuje pro něj vážnější překážku. Důvodem může být, že uvolněné místo bude pro známou či známého anebo pro osobu, jež není po odborné stránce dostatek kompetentní. Neradi používáme slovo oběť. Nicméně lidé, kteří se na Nadační fond Filantie obracejí, se tak cítí. Aby věc byla jasnější: šikana na pracovišti se může stát každému z nás. Každý se může stát „obětí“ psychopatického jedince. Lidé, kteří se na Filantii obracejí, aktivně chtějí něco s danou situací dělat. A zároveň: konfrontují svou subjektivní zkušenost s jinými (někdy dost podobnými) zkušenostmi.

Poskytuje Svépomocná skupina psychoterapeutickou pomoc?

Skupina pracuje na principu psychoterapie, naslouchání, sdílení, chápání, ale ve smyslu svépomoci, kdy se na této psychoterapii podílejí všichni účastníci, přičemž nejsou v roli vyškolených psychoterapeutů. Nicméně všichni spolupracují dle svého nejlepší vědomí a svědomí, dle svých schopností, znalostí a zkušeností. Benefit skupiny je v tom, že jsou její účastníci všichni s vlastní zkušeností šikany na pracovišti (ať již přímou či nepřímou). Jejich příběhy jsou, co se týče detailů patologického jednání či profesního působení velmi rozličné. Mají však jedno společné: snahu postavit se zvůli patologického chování na pracovišti. Vlastní zkušenosti jsou to, co je obohacuje ve smyslu empatie a schopnosti vcítit se do situace jiného člověka s podobným problémem. Cílem skupiny není litovat se navzájem, ale pomáhat si, podporovat se svépomocně.

V rámci skupiny radíte účastníkům, jak mají dále postupovat?

Každý účastník projevuje velikou důvěru tím, že sdílí svůj příběh a na jeho dalším vývoji se ostatní členové skupiny podílejí, avšak je to každý jednotlivec, který musí ve výsledku zaujmout rozhodnutí, jak bude postupovat. Je to jednotlivec, který si musí uvědomit, co je jeho cílem, čeho chce dosáhnout, a na základě komentářů, dotazů, ale i vyposlechnutých příběhů od druhých, může zaujmout stanovisko. Skupina nedává doporučení, skupina neříká, jak se má účastník zachovat a jak má postupovat. Skupina umožňuje získat širší vhled, různé názory, nabízí inspiraci, příklady dobré i špatné praxe.

Jak je skupina řízena?

Každá skupina má svého moderátora. Jeho role je zásadní. Jednak moderátor organizuje skupinu, tedy svolává ji v pravidelném čase, připravuje agendu, vede skupinu tak, aby účastníci měli prostor hovořit a reagovat na sdílené příběhy druhých nebo odpovídat na dotazy. Moderátor zajišťuje dohled, aby debata ve skupině byla konstruktivní, přínosná, aby měl prostor promluvit každý, kdo má zájem. V rámci skupiny se účastníci učí naslouchat, poskytovat zpětnou vazbu a respektovat druhé.

Jak hledáte moderátory skupiny?

Na prvopočátku byl moderátor jeden a konkrétně se této role ujala Julie Růžičková, zakladatelka projektu Svépomocné skupiny a spoluzakladatelka Nadačního fondu Filantia. A cílem první a pilotní skupiny bylo vychovávat další moderátory zevnitř, tedy hledat je mezi samotnými účastníky skupiny. To se nám podařilo a dalšími moderátory jsou právě zkušení účastníci Svépomocné skupiny. Klademe důraz na to, aby moderátor měl vlastní zkušenost se šikanou, aby nebyl v oblasti vztahové kultury jen teoretik, aby byl ztotožněný s vizí Filantie.

Jak víte, že jsou účastníci skupiny pravdomluvní a že nesdělují svoji subjektivní verzi jejich příběhu?

Nevíme to a ani to neověřujeme. Pakliže se účastník dostavuje na skupinu pravidelně, jeho příběh ostatní účastníci poznávají do větších detailů a případné nejasnosti či lži by se odkryly. Avšak, je v zájmu každého účastníka, aby přistupoval k práci ve skupině poctivě. Profit tkví právě v tom, že mu ostatní nabízejí cenné rady a svými dotazy ho samotného vedou k přemýšlení, k získání jiného úhlu pohledu, ke schopnosti analyzovat svoji situaci bez emocí. Pakliže by už na začátku účastník vědomě sdílel lživě svůj příběh, je to k jeho vlastnímu neprospěchu. Pocit důvěry je velmi důležitý a právě v tom tví role moderátora, aby takový pocit důvěry dovedl ve skupině nastolit.

Skupina pracuje anonymně a další intervenci svým účastníkům neposkytuje?

Skupina pracuje na principu důvěry a anonymity. Nikdo z účastníků nesděluje detailní informace, jako jsou jména zaměstnavatele nebo kolegů. Jde o chování a situace, které v rámci skupiny řešíme a sdílíme, k tomu nepotřebujeme ani nechceme vědět, zda se to odehrává ve firmě XY a že kolega nebo nadřízený dotyčného se jmenuje XY. To jsou nadbytečné informace a v rámci skupiny je účastníci nesdělují. Stejně tak účastníky nedoporučujeme jako klienty třetím stranám, neposkytujeme intervenční služby u zaměstnavatele. To není role skupiny.

Pokud některý z účastníků požádá o právní pomoc nebo chce doporučit konkrétní službu, umíte mu pomoci?

Nejde o standardní službu Svépomocné skupiny a takto nepostupujeme. Jelikož spolupracujeme s expertními dobrovolníky, kteří jsou manažery, právníky, mediátory, může je moderátor přizvat jako experty do skupiny a zde mohou v rámci pravidel skupiny tito lidé komentovat a reagovat na dotaz účastníka, který se vztahuje k jeho aktuálnímu příběhu.

Pokud se účastník skupiny rozhodne vyhledat právní pomoc z důvodu, že chce řešit svůj případ soudně, je to jeho agenda a postupuje již autonomně. On si vyhledá svého právního zástupce, on si hradí náklady s tím spojené. Nicméně i nadále se může účastnit Svépomocné skupiny.

Foto: Archiv Filantia

Má skupina nastavená pravidla, která musejí účastníci dodržovat?

Ano, řídí se etickým kodexem, ke kterému se zavazuje každý účastník podpisem. Cílem tohoto kodexu je ochrana všech účastníků a to především jako záruky, že žádné informace nebudou použity, sdíleny mimo skupinu bez souhlasu účastníků.

Další pravidla určuje moderátor skupiny a to podle souhlasu jejích účastníků.

Jaký je počet účastníků jedné skupiny?

Ideální je deset účastníků a to včetně moderátora a tří expertních dobrovolníků.

Je tato služba placená?

Není, jde o službu poskytovanou zdarma. Účastníci neplatí žádné poplatky.

Probíhá skupina prezenčně nebo online?

Skupina probíhá v obou režimech. Tento projekt jsme budovali v době AntiCOVID opatření a byli jsme nuceni být od začátku online. To se nám osvědčilo a funguje to výborně. Nyní jsme se dohodli, že se budeme alespoň jednou za čtvrt roku scházet také prezenčně, a to s cílem osobně se setkat. Nicméně s ohledem na fakt, že jsou účastníci skupiny z různých koutů České republiky, online forma je velmi efektivní a účastníci jí upřednostňují před prezenční formou.

Jak dlouho jste tento projekt Svépomocných skupiny budovali?

Půl roku. Věnovali jsme dlouhou dobu budování této služby a osvědčilo se nám to. Sice jsme na začátku měli nastavená pravidla, ta se však vyvíjela a upravovala podle skutečné praxe. Tuto půlroční dobu jsme nazývali pilotní fází. Službu Svépomocné skupiny jsme otevřeli veřejnosti až nyní, kdy máme praxi a zkušenost, o kterou se můžeme opřít. Současně jsme i vytvořili komunitu expertních dobrovolníků, kteří Svépomocnou skupinu podporují, dozorují její průběh a jsou velkým přínosem klientům.

Měli jste vzor, podle jakého jste skupinu budovali?

Nikoliv, jde o naprosto unikátní službu, zcela určitě v České republice. Od nikoho jsme neopisovali, nikoho jsme nenapodobovali. Skupinu jsme postavili podle vlastní zkušenosti, která položila základ poznání, co nám chybělo v době, kdy jsme sami řešili komplikovanou situaci na pracovišti způsobenou patologickým jednáním. Službu jsme budovali se skutečnými lidmi, kteří reálně zažívají nebo zažívali bossing a mobbing, tedy dva nejčastější projevy šikany na pracovišti. Praxe a vlastní prožitky, to je to, na čem je svépomocná skupina postavena. Nikoliv na teoretickém základu.

Může Svépomocná skupina nahradit službu psychologa?

To není cílem skupiny, i když skupina přináší a poskytuje jistě nemalou úlevu i po psychické stránce jejím účastníkům. Svépomocná skupina není alternativou psychologické odborné pomoci. Služba psychologa sleduje jiný cíl. My nabízíme účastníkům skupiny možnost analyzovat svoji situaci, potvrdit si správnost jejich konání, možnost ověřit si další postup, slyšet příběhy druhých, ze kterých se mohou také poučit, vybrat si z poskytovaných rad.